Áji a Záji blog

Tak zas po nějaké době jsem usedl k notebooku za účelem napsání nějakého článku. Od posledního článku už je to nějakých pár dní, tak doufám, že nezapomenu na nic podstatnýho. No uvidíme a kdyby jo, tak věřím, že mě hnedka Ája doplní.

Naposled se zde objevil jen krátký článek o tom, že opravdu přijedem na Vánoce. Nakonec se ale trochu změnil ten termín, protože sehnat nějaké jízdenky v období Vánoc a po Novém roce je opravdu pořádně těžký. Nakonec to dopadlo tak, že do Čech přijedeme 22. prosince a zpět se budem vracet až 4. ledna. To znamená, že se musim pořádně snažit na Nestorově spinu, abych si zasloužil případnou nominaci na divizní zápas s Teslou, který se hraje 3. ledna 

A co je novýho?

Začnu asi tím nejnovějším, co se tady událo a to, že jsme včera měli brigádu v tenisovým klubu. Oni tam občas organizujou takový menší párty, tentokrát někdo slavil 60. narozeniny. Nabídli nám, jestli jim nechceme pomoc za barem a my samozřejmě neodmítli . Už minulý týden jsme si to byli zkoušet, abychom se nemuseli stále na něco ptát. Oba jsme si to parádně užili a teda pořádně procvičili naší výslovnost anglických čísel. I když jsme byli přesvědčení, že to říkáme správně, tak oni tomu nerozuměli. Když jsme to ale nějak zkomolili, tak oni najednou věděli. Práce to nebyla žádná makačka, ten bar je opravdu malinkej, nic točenýho, asi jen 3 flašky tvrdýho a pak jen nealko a piva. Nakonec jsme si tam i zatancovali, protože tam hrála živá kapela a ke konci už nikdo nechtěl pít. Musím teda říct, že ty staříci tam na parketu pořádně řádili. No prostě pěkný večer 

Co teda nebylo moc příjemný, bylo pondělí. Naše mamina totiž měla nějaký špatný ráno, tak nenašla žádnou jinou možnost než nám nadávat, že něco děláme špatně atd. Teda vlastně to byly 2 větší sprďany. První byl mně při snídani, protože jednou zapomněl Isaac otevřít ráno slepicím jejich kurnik(což je jeho povinnost) a my si toho nevšimli. Všimla si toho až jejich praštěná rakouská sousedka a ta letěla pro nás až do parku, kde jsme právě venčili psy a říkala, že je musíme okamžitě pustit. Vzala Áju do auta a odvezla jí zpátky domů, aby je teda otevřela. Celou cestu jí prý skoro nadávala, že by byla rodina naštvaná atd. Ája se samozřejmě bránila a řekla jí, že to je povinnost Isaaca, že my jsme si toho nevšimli a že asi zapomněl. No a vypadá to, že oni jí asi potkali až teď v neděli(minulou) a ona jim něco nakecala a pak mě ta Sára nadávala za to, že jsme tý sousedce řekli, že to není naše povinnost(což není). Nevim, já to pořádně nepochopil. Druhá věc byla s Ájou, když naší mamině vadila kupa prádla v jedný místnosti, kam ona vůbec nechodí a kde vlastně i to prádlo má být. No ale večer se za všechno omluvila, ale bylo to fakt zajímavý. Je prostě taková trochu náladová.

Taky se nám trochu zdá, že ta jejich mamka má ty svoje kluky za úplně svatý a oni toho pěkně využívaj. Hlavně teda každý den vyhazují svačinu do koše a potají si berou peníze, aby si asi něco k jídlu koupili až ve škole. Nebo třeba Isaac občas nejde po škole na rugby a vždycky se jí na něco vymlouvá a ona pokaždý uvěří

Teď taková zajímavost. Do školy teď s nám v autě jezdí další 2 au-pair. Jedna je z Německa a druhá z Francie. Hned naše první společná jízda byla docela sranda, protože oni přišli na místo srazu kapku pozdě a museli jsme pořádně spěchat, abychom tu naši školu stihli. Když už jsme byli téměř u toho naše městečka, tak nás zbrzdila taková jedna událost. Normálně nás zastavil policajt a zařadil nás do jedné řady aut. Jsme si říkali, co se bude dít a dělo se jen to, že prostě nějaká slečna měla v ruce dotazník a ptala se nás, kam jedeme a tak. Docela jsme se tomu smáli .

No, vypadá to, že jsem vyčerpal všechny svoje nápady, tak snad jsem si jen nestěžoval .

Těším se na Vánoce a na Vás!

Zája