Jak jsme si užívali samoty :)
Minulý týden utekl jako voda, asi proto, že jsme se majinko flákali (teda já ani ne, to spíš Míra ;) ). Poslední dobou to tu nějak moc utíká. Ani jsem se nenadála a je listopad a Vánoce na krku. Když už jsem u těch Vánoc, tak stále ještě nevíme, jestli se ukážeme doma nebo ne, protože sice jsme se asi před 14 dny bavili s rodinou, že můžeme jet domů, ale než odjížděli do té Francie minulý týden, tak nám řekli, že si o tom ještě chtějí nějak promluvit. Debata nás čeká dnes večer, tak uvidíme co mají za lubem. Míru hned napadlo to nejhorší. Že už nás tady dva nepotřebujou a že řeknou, že už se nemáme vracet. Docela se toho obávám a tak na to musim stále myslet, ale snad to nebude ono. Spíš, a doufám, že to tak bude, bych to viděla na to, že říkali něco o tom, že na Silvestra pojedou pryč, tak možná budou chtít, abychom tady přes něj byli. No, večer budeme moudřejší a určo dáme vědět, abyste nám stihli koupit vellliiikkkkáááánanááánaskýýý dárky :)
Ale cože se to dělo minulý týden? Takže, rodinka odjela ve středu na dovolenou do Francie. Jejich odjezd byl klasika. Nic jinýho jsem od nich ani nečekala. Jako vždycky spěch, všude hromada věcí, bordel, nervozita :) Já bych měla sbaleno už dva dny předem a oni si balili hodinu před odjezdem. Dokonce nás i tak trošku ráno vyhodili, ať přijdeme snídat později, že tam bude teď mumraj :) ale nakonec pro nás Sára přišla, že Laurie stresuje jako vždycky, ať tam normálně jdem. Tak jsme se šli najíst, ale raději jsme byli zalezlí někde v ústraní, abychom se vyhli tomu hurikánu. Přišlo mi, že se snad ani netěšej. Já jet někam na prázdniny, kor do ciziny, skáču dva metry do vzduchu a oni nic. Trošku mně i přišlo, že se tomu menšímu vůbec nechce a radši by zůstal doma hrát playstation. Legrace taky byla, jak jeli ustrojený. Teda hlavně malej Isac. Venku sníh, zima a on jen takový tenisky, který musel mít totálně promáchaný, pže asi půl hodiny před odjezdem blbnul ve sněhu. A za tu půl hodinu se samozřejmě stihnul zašpinit, jak to prase. Já už vidim moji mamku, jak by nadávala. Vždycky když jsme někam jeli, tak jsme museli být jako ze škatulky. Jeden malej flíček a už byl oheň na střeše :))) nj, jsou jiní.
Když už se konečně vypravili a odjeli, tak jsme se rozhodli jít hned splnit první bojovej úkol, kterej jsme dostali. A ten byl, vyházet sníh z pletiva nad zahrádkou, kterej přes noc totálně zmrzl a celou konstrukci pěkně naboural. Moc nám to nešlo, bylo to zmrzlý pečlivě, tak jsme to nechali chvíli uležet a odpolko už to celkem šlo. Pustili jsme se taky pak do druhého bojového úkolu (po tuhém přemlouvacím boji,kdy se Mírovi samozřejmě vůůůbec nechtělo, ale já ho přemluvila, že když to budem mít za sebou, ostatní dny se budem moc flákat). Druhým úkolem bylo uklidit skleník. Takže já plela, vyhazovala rajčata atd a Míra ho pak pěkně umyl. No, moc pěkně teda ne, musel to dělat na dvakrát, pže poprvé to myl už celkem po tmě, takže nic moc. Tak podruhý se mu teda taky nepovedlo začít dřív než za tmy, ale už to bylo lepší :)) Vlastně jsem dostali ještě jeden úkol a to starat se o psy a slepičky :) musim se pochlubit - přežili to :)
Druhý den ve čtvrtek k nám přijela na kafčo Ilonka (ta Češka, co tu je taky jako au-pair) a v pátek jsme s ní jeli venčit trhače. Ona se taky stará o pejska. Teda spíš velepsa. Je to fenka leonbergera asi tak dvakrát větší než náš Wellington. Byla ale strašně správná, pořád dorážela ne Welliho a chtěla si hrát a pak teda způsobila šok malýmu dítěti a jedný běžkyni. Když do dítěte narazila, že málem mělo otřes mozku a pak skočila na jednu holku, co běžela okolo. Chudák z ní měla takovou hrůzu, že pak radši šla celou dobu pozadu.
No a večer už zase dorazila naše rodinka domů.
Zapomněla jsem se zmínit o tom, že jim minulý týden vykradli auto. Sára byla s klukama a se psama někde na procházce a když přišla k autu, bylo vyražený přední okno a kabelku s dokladama, šekama a kreditkama měla fuč. Ale opět klasika, já bych z toho byla na nervy a oni úplně v pohodě, jak kdyby se nic nestalo, nejvíc je štvalo to, že jim v autě byla zima, jak foukalo rozbitym oknem.
O víkendu jsme byli utrácet. Jeli jsme do Stevenage, kde je jeden levnej obchod Primark, který nám každej doporučoval. Chtěli jsme si hlavně koupit čepice a rukavice, pže tu začíná být opravdu zima, ale nějak jsme to v tom nakupování nestihli, takže jsme odjeli se spoustou jinejch věcí a bez rukavic. Tak příště ;)
Mějte se moc hezky, ahoj
Ája