1. máj, lásky čas
Po delší době jsem se opět odhodlala podělit se s vámi o to, jak se tu pořád máme. Za těch 14 dnů se toho seběhlo celkem dost, tak se pokusim zkráceně napsat to nejdůležitější, aby to zas nebyl článek na dvě hodiny. Minule, když jsem psala, se mi celý článek, který jsem tvořila hodinu, po dopsání vymazal, takže jsem byla ohromně šťastna, tímto se chci omluvit notebooku, kterému jsme uštědřila pár nadávek a ran a tak jsem strávila další hodinu psaním nového článku. Tak snad se mi to dnes nevymažena, jinak nevim...
Čím začít. Když už jsem byla u toho notebooku, tak začněme u něho. Mírovi se podařilo ho zase nakřápnout, takže ho tady vyreklamoval a oni mu ho během tří dnů stačili odvést, opravit a přivést zpět. Takže teď se snažíme ho "rozbít" znovu, to by pak byla už čtvrtá reklamace a Mírovi by vrátili peníze. Tak jestli máte někdo nějakej dobrej tip, jak na to, tak sem s nim...
Konečně jsme se taky pustili do trénování. Paní Zajíčková byla tak hodná a poslala nám balík 
plnej dobrůtek, tak mi tam šoupla i nový potahy (ha, už nejsem lepič...) a tak do toho teď šlapeme. Teda snažíme se. Hlavně podmínky jsou tu srandovní. Stůl nám dávají do squashového kurtu, což je super, pže nám nikam nelítají míčky a je tu dobrý povrch. Stůl je taky dobrej, ale tim pozitivs bohužel končí. Nejhorší je síťka. To se snad ani nedá popsat. Síťkou se to snad ani nejde nazvat. Máme v plánu si pořídit vlastní, ale jelikož tu není nikde žádný pořádný sport, tak nevíme, jak budeme úspěšní. Pak teda není tam moc vidět, ale to jsme si už jakštakš zvykli a pak je blbý, že se pinec dává jen na 45 minut. Snažíme se teda přetahovat na tu hoďku, ale když jde někdo po nás, tak nás vyhodí. Tak chceme zkusit to objednat na dva časy po sobě. Přijde mi, že v tom sportovnim středisku teď trávíme strašně moc času a všichni už nás tam musejí znát. Dnes jsem tam volala a objednávala pinec a už se mě ani neptali na jméno :) nj, známé firmy. Snad nám to vydrží až do sprna. A jestli jo, tak se soupeři můžou těšit ;) Jinak s tim balíkem taky byla legrace, protože se mě Granny i Richard ptali na to, proč ještě nehrajem pinec a já jim říkala, že čekám na potahy, že mi přijdou a teď přišel takovej ohromnej balík a oni si mysleli, že tam je jen ta pálka, tak se trochu divili.
Tuhle nás naštval Richard, pže jsem měla babysit a on přišel poprvé až ve čtyři ráno. Já jsem teda měla pak povoleno přijít na desátou a zkončila jsem dřív, ale chudák Míra. Tak jsem teda čekala, když jsme měli další o týden později, že teda přijde dřív. No, smska, že je na cestě domů mi sice přišla už o půl dvanáctý, ale za hodinu mi přišla další, že je v zácpě a že přijede trochu dýl. No, takže nakonec mi v půl druhý napsal další sms, že je zase na cestě domů a dovalil ve dvě. Ráno jsem musela vstávat stejně, ale naštěstí mě zase pustil o něco dřív. Zítra bysme měli mít další, tak snad se bude krotit :) A on ani možná nebude, protože posledních 14 dnů tu není moc pěkné počasí, takže nechoděj lítat. Uvidíme.
Minulý týden Rocky hýřil samýma hláškama. První byla, když jsem s ním jela plavat. Jsem mu balila věci a šli jsme pro plavky. A on mi povídá, že radši vezmeme dvoje, kdyby se ty jedny náhodou namočily. A pak si vzpomínám ještě na jednu, když jsme si hráli na piráty. Oni totiž děti dostaly od Richarda takovej pirátskej kostým, z kterýho byly úplně nadšený a tak jsme si hráli na piráty. Dokonce dostali i dvě zlatý rybičky, tak to jsem zvědavá, za jak dlouho chcípnou, pže to akvárko se mi nezdá moc obyvatelný, ale už držej týden, tak snad vydržej. A pak jim Granny našla i takovej meč. To bylo taky dobrý, když ho hledala, tak prostě klasika, poschovávaný krámy nahoře ve skříni, tak tam vytahovala různý kostými a paruky, tak jsme si to tam zkoušeli všichni a byla legrace, ale zpět k tý hlášce. Takže večer jsme si hráli na piráty a Velvet mi pořád říkala Kapitán Jack Sparrow a Rocky to chtěl říkat taky a jak se snažil rychle, tak to pořád motal. Takže jednou jsem byla Japitán Kerou, potom Japitán Jerou a podobně.
Víkend jsme pak měli také prodloužený, jako vy, ale místo volného pátku, jsme měli volné pondělí. Ani nevím pořádně, co tu slavili, ale hlavně, že bylo volno :) Sobotu jsme využili k mytí auta. Richard mi totiž naznačil, že by to bylo jaksi třeba. Odpolko jsme se jeli podívat na zápas Rugby, tak Míru zlákal místní gril a dal si nějaký hamburger. Když už jsem u těch burgerů, tak mě teď napadá, že týden před tím, jsme jeli nakupovat do Plymouthu a jako obvykle jsme se stavili na Mírovo žadonění v Mekáči a teď tu probíhá nějaká soutěž, tak jsme vyhráli nějaký dva hamburgery zdarma, tak jsem si i já tentokrát dala do nosu :)
V neděli ráno mně pak volal Richard, jestli nemůžem na dopolko pohlídat děti, že jedou stěhovat nějaký nábytek, takže jsme hlídali. Byla legrace. Vzali jsme děti na hřiště, snažili jsme se hrát tenis a pak jsme jeli nakrmit koníky, každej tlačil jeden kočár a soutěžili jsme, kdo utrhne a sfoukne víc pampelišek. Dobrý bylo, že děti ze začátku, jako že chtěj bejt se mnou, teda spíš Rocky, a tak cestou tam, jsem ho tlačila já, ale když viděl, že Velvet měla díky Mírovi víc pampelišek, tak hned, že chce jet na cestě zpět s nim :) pak jsme taky všichni skákali na trampolíně, tak mi bylo trošku nevolno, pže když s dětmi skáču sama, tak já jsem nejtěžší a vyhazuju je a mně to nic nedělá, ale když s námi byl Míra, tak vyhazoval i mě a to nebylo moc dobrý.
A to je tak nějak vše. Závidím vám další svátek tento týden, to mi tentokrát nemáme :( další je až někdy na konci měsíce. Natočili jsme nějaké video z nedělního parku s dětmi a pak jsem snima jeden den byla na pláži, tak se můžete podívat.
A taky tady Míra drsoň. Jsem ho přemluvila, aby si koupil kšiltovku :) A že mu sluší????!!!!
Mějte se moc hezky a příště snad napíšu dřív,
Ahoj
Ája
